Rubriky
Blog Blog 12. oddílu

Kukačky vyrazily do Hlinska

První říjnový víkend jsme vyrazily na výpravu do Hlinska. Nemohly jsme si vybrat lepší čas, celý víkend nám přálo slunečné počasí, což nám udělalo ještě větší radost.

Sešly jsme se na nádraží, kde se ukázalo, že nás jede opravdu hodně. Byl nás plný vlak. Po příjezdu na hlinecké nádraží jsme se spočítaly a vyrazily směr klubovna hlineckých skautů. Po ubytování jsme se navečeřely a skautky vyrazily na nákup do blízkého supermarketu. Světlušky si zatím zahrály
seznamovací hry, aby se všechny mezi sebou poznaly. Večer jsme ještě uspořádaly soutěž o nejlépe napsanou a nakreslenou jmenovku, ale ta dopadla hodně nerozhodně, protože všechny jmenovky byly krásné. Na závěr dne nám Žvejky pověděly pohádku, která nás připravila na spánek.

Ráno po budíčku jsme vyběhly na rozcvičku, kde jsme se pořádně protáhly. Po snídani jsme šly hrát ven hry, kterými jsme se různě poznávaly. Před obědem jsme si zahrály na malíře, rozdělily jsme se na čtyři týmy a měly jsme pomocí úst nebo nohou překreslit obrázek domečku a zahrady. Všechny
jsme to zvládly a vznikly vskutku originální obrazy.

Po dobrém obědě jsme se vydaly na návštěvu místního městského muzea, kde právě probíhá výstava ke 100. letům skautingu v Hlinsku. Tu jsme si prošly a shlédly jsme i krátký film z táborů. Hlinečtí skauti měli venku u muzea připravený workshop Skauting všemi smysly, ten jsme také navštívily a vyzkoušely si další zajímavé věci. Překonávaly jsme bažinu, luštily skautskou křížovku, testovaly svojí spolupráci, lámaly si hlavu nad hlavolamy, řešily dopravní situace a v neposlední řadě vytvářely přírodní mandaly.

Večer jsme si zahrály hru s kartami a vyzkoušely jsme si štěstí ve hře. Stihly jsme také dvě balonkové hry, ale únava byla silnější a my opět ulehly do spacáků. Opět nám Žvejky vyprávěly pohádku, po které se nám krásně spalo.

Ráno po snídani jsme si začaly balit, poklidily jsme klubovnu a po obědě jsme se vydaly na nádraží. Cestou domů jsme si stihly ještě zazpívat, takže cesta vlakem utekla rychle a nás už na nádraží vítali rodiče. Teď si jenom pokládáme otázku, co zažijeme příště?