Je nejstudenější den v roce a roveři se vydávají neznámo kam. Dostáváme jen stručné instrukce, které jsou zašifrované. Je tam psáno: „Vezměte si teplé oblečení, pevné boty a termosku s čajem. Vrátíme se o půlnoci.“ Nikdo neví, kam jdeme, ale všichni natěšení přichází na místo srazu. Hned za Chotěboří jsme potkali myslivce, který šel stejným směrem střílet kance. Radí nám, abychom dali pozor a nescházíme z cesty.
Jakmile jsme se dozvěděli, že jdeme na Ronovec, byli jsme zděšení, mysleli jsme, že to neujdeme. Chůze byla rychlá. Přestávku jsme měli až na nádraží v Rozsochatci. Asi 200 metrů před zříceninou jsme se drželi vzadu, ostatní nám utekli a my jsme se málem ztratili. Nakonec cesta nebyla vůbec dlouhá, akorát jsme zdržovali celou skupinku díky naší pomalé chůzi.
Celkem jsme ušli 18 kilometrů. Jsme rádi, že jsme se vydali na tuto noční vycházku a již se těšíme do budoucna na další.
Krtek