Na letošní tábor jsme se vydali do naší oblíbené Lhůty, tentokráte druhých 14 dní v červenci. Tábor jsme nejprve společně s 12. oddílem na začátku prázdnin postavili, pak zde tábořila děvčata a po nich jsme se zde usídlili my.
Zúčastnilo se celkem 9 vlčat, 12 skautů a 7 vedoucích, z nichž ale mnozí v průběhu tábora z pracovních důvodů odjížděli.
Etapová hra tábora nesla název Odboj za 2. světové války. V první části tábora jsme byli v Anglii, kde jsme se různými formami cvičili v naší zdatnosti a odolnosti či bojovali o města. Nechyběla však ani vzdělávací část. Navštívili nás celkem dvě významné a zajímavé osobnosti. První byl Petr Hájek – Balů, což je jednak zasloužilý skaut, ale také pamětník, který nás obeznámil se situací za 2. světové války a v zajímavém vyprávění jsme se dostali až do dob komunistické totality. Druhou osobností, jež navštívila náš tábor, byl člen Spitfire Clubu Josef Vochyán. Ten se věnuje přednáškám o válečném letectvu RAF, a tak i nám vyprávěl o tomto tématu i o osobních setkáních s bývalými letci.
Další část tábora už probíhala v Protektorátu Čechy a Morava, kde jsme se ocitli při výsadku. Zde jsme jakožto odbojáři bojovali proti nepřátelům z nacistické strany. Dále jsme se opět i po teoretické stránce seznámili se situací ve válce, tentokrát pomocí filmu Atentát týkající se – jak název napovídá – atentátu na Heydricha.
Během táboření jsme kromě etapové hry stihli sportovat, pocvičit se ve zručnosti (např. při broušení nožů nebo práci se dřevem) a nabýt některých skautských znalostí a dovedností, takže mohl na konci tábora proběhnout slib jednoho vlčete a pěti skautů. Navíc se jednomu skautovi podařilo získat odborku Tři orlí pera, kdy dokázal 24 hodin mlčet, poté 24 hodin nejíst a nakonec 24 hodin být sám nikým nespatřen, a zároveň sledovat dění v táboře.
Podnikli jsme zajímavý výlet do Třemošnice, kde jsme navštívili Berlovu vápenku. Jedná se o evropskou raritu: 150 let starou výrobu vápna, kde vedla lanovka dlouhá 5 km.
Na poslední táborový večer měli možnost dorazit naši rodiče a okusit trochu táborové atmosféry. Společně jsme nejen opékali buřty a zpívali u táboráku, ale také si zahráli dechově (nejen) náročnou hru HU-TU-TU-TU.
Těšíme se, že i příští rok se vydáme na další tábor, který pro nás bude opět velkým zážitkem, ale i získáním nových zkušeností.
Danča