Svojsíkův závod 2019 v Havlíčkově Brodě

Poslední dubnový víkend 27. -28. dubna se naše družina Amazonek vydala do Havlíčkova Brodu na základní kolo Svojsíkova závodu, což je celorepubliková soutěž pro všechny skautky a skauty.

Po příjezdu a příchodu na místo jsme si nejdřív postavily stany. Jeden z nich jsme musely párkrát přestavět a při tom se nám podařilo někam založit pytlík kolíků. Nezbylo nám nic jiného, než si jich pár vyrobit z místních popadaných klacků, takže jsme si dokázaly poradit. Poté jsme vyrazily do akce!

Každá družina před nástupem dostala desky plné důležitých informací a věcí k samotnému závodu. Byly jsme nadšené ze všech úkolů a z nádherného počasí, ve které jsme po ránu ani nedoufaly, než jsme zjistily, že se nám z desek ztratily lístečky k branám, což je druhá část závodu, ale o tom až později (měly jsme totiž v deskách díru).

Šly jsme tedy dál k vodní disciplíně. Tam jsme v kánoi měly doplout k bójce, to nám moc dobře nešlo, nedokázaly jsme se dobře sladit v pádlování. Navíc se při vystupování z lodi stala menší nehoda, Maňas si šlápla do vody. Z disciplíny tak odcházela obutá neobutá.

Takto jsme došly k 4. disciplíně lanových aktivit, kde nám řekli, že bychom musely čekat hodinu než bychom přišly na řadu, takže v rámci úsporu času jsme se vrátily, že půjdeme na šesté stanoviště. Po době hledání jsme zjistily, že jsme došly na jinou ulici, než jsme chtěly. Ani jedna z nás netušila, kde jsme, protože jsme se nenašly ani na mapě. Tak Pája zavolala Totovi, veliteli závodu, aby nám pomohl se nějak zorientovat a vrátit se na mapu. Dozvěděly jsme se, že jsme u Žižkova.

Když jsme dorazily na stanoviště, zjistily jsme, že šesté stanoviště je včasný konec závodu, takže jsme přišly o spoustu času. Potom jsme se domluvily, že je čas jít na stanoviště sedm, které bylo zdravověda, na kterou každá družina dostala přidělený čas. Anežce se ale udělalo špatně, takže Laura zavolala Unkasovi, který byl zdravotník celé akce, aby Anežku radši odvezl zpět do tábora.

Po doražení do cíle byla na řadě druhá část závodu, brány. Byly to různé stanoviště, např. odhad, chemie, historie, střelba a další, ale tentokrát jsme se musely rozdělit a chodit na stanoviště samostatně. Po splnění jsme se všechny sešly, ale chyběla nám Maňas, která byla na stanovišti chemie, které bylo nejdál. Shodou okolností právě ona měla u sebe lístky na večeři za celou naší družinu. Když dorazila, vyrazily jsme společně na večeři, ke které byl vynikající hovězí guláš.

Druhý den nás čekala velká dobyvatelská hra, ve které všechny družiny rozdělily do čtyř vyrovnaných týmů. Sbírali jsme tam zlato, které představovaly žluté papírky, za které jsme měli postavit katapult, který nám měl pomoci shodit hradby města. Katapult představoval jeden člověk z týmu, který měl sestřelit řadu lahví. Zlato jsme museli sbírat celou dobu i na šiškovou munici.

Po velké hře bylo vyhlášení celého závodu. Vyhlašování probíhalo na dvě kategorie, dívčí a chlapecká. My se umístily na 9. místě, což si myslíme, že je dost dobrý výkon. Ale Chotěboř lépe reprezentovala družina Bizonů z 6. oddílu, kteří se umístili za chlapeckou kategorii na 1. místě a zúčastní se tak krajského kola ve Velkém Meziříčí. Po vyhlášení a společné fotografii jsme pobraly všechny naše věci a utíkaly na vlak.

A za dva roky na závody vyrazíme zas!

Amazonky